Markéta Nemethová, Michaela Plecerová: Prvotiny | kytarové album pro děti
První skladby hráček kytarového souboru Všehokus
• skladby pro žáky nižších a středních ročníků ZUŠ
• skladby jsou doplněny obrázky, které ilustrovaly děti obou skladatelek
• jednu skladbu složila i desetiletá hráčka souboru, dcera jedné ze skladatelek
• formát A4, 12 stran, sešitová brožura
ISMN 979-0-706552-14-9

OBSAH:
• skladby
Markéta Nemethová: Píseň o naději, Pramínek | audiozáznam z premiéry (Kaiserštejnský palác) • videozáznam z premiéry (Kaiserštejnský palác) • záznam z distančního videokoncertu cyklu "Skladatelé dětem - děti skladatelům"
Michaela Plecerová: Jarní tanec, Temný hrad, Zimní nálada | videozáznam skladby "Temný hrad" • videozáznam z premiéry skladby "Zimní nálada" upravené pro kytarový soubor
Magdaléna Nemethová (10 let): Jarní počasí (bonus) | videozáznam z premiéry (Kaiserštejnský palác) • videozáznam z koncertu

• obrázky
Magdaléna Nemethová: Píseň o naději, Jarní počasí
Maruška Nemethová: Pramínek
Kateřina Plecerová: Jarní tanec, Temný hrad, Zimní nálada

• grafika
Daniel Plecer: grafický návrh obálky

O AUTORKÁCH A SPOLUTVŮRCÍCH:
Markéta Nemethová se narodila v Praze, kde žije dodnes. V letech 1991-2000 studovala v soukromé hudební škole prof. Jaroslava Vlasatého hru na sopránovou zobcovou flétnu a keyboard, byla členkou keyboardového souboru Kosíci a na flétnu hrála také v orchestru soukromého gymnázia Altis pod vedením prof. Václava Felixe. S oběma soubory při různých příležitostech koncertovala, mimo Prahu např. v Karlových Varech nebo v Brně. Po maturitě vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, absolvovala dvě zahraniční stáže, vdala se a založila rodinu.
Markéta Nemethová je též autorkou projektu DoPytlíčku (Ukázka postupu tvorby dekoračního polštáře s hudebními a kytarovými motivy.)

Michaela Plecerová se narodila v jihočeském městečku Vlachovo Březí, kde prožila své dětství. Měla velké štěstí, že se do městečka dostala všestranně talentovaná učitelka hudby, paní Tatjana Tláskalová, která se stala ředitelkou tamní Základní umělecké a mateřské školy. Učila Míšu nejen sólové a čtyřruční hře na klavír, ale také sborovému zpěvu a divadlu. Tato výjimečná žena se stala pro Míšu velkým vzorem. Díky ní se mohla zúčastnit několika klavírních i pěveckých soutěží, účinkovat na velkém množství koncertů a získat spoustu zážitků, zábavy a zkušeností. Míša v ZUMŠ také navštěvovala dva roky hodiny hry na kytaru. Po absolvování druhého cyklu klavíru a složení maturity na gymnáziu ve Vimperku odešla studovat na Vysokou školu ekonomickou do Prahy.

Magdaléna Nemethová (*2012) od malička projevovala své hudební nadání nejprve zpěvem a hrou na perkuse, v pěti letech si pak řekla o kytaru. Návrhy jejích rodičů, aby začala jednodušším hudebním nástrojem, neprošly, a tak se začala učit hře na kytaru u pana Miroslava Wolfa. Po necelých dvou letech přešla do ZUŠ Pro radost, a získala tím nového učitele, pana Pavla Čápa. Následně se stala členkou kytarového souboru Všehokus, což jí bylo mimo jiné inspirací k napsání své první skladby Jarní počasí.
Kromě hry na kytaru ji baví také čtení historických knih a všechny možné rukodělné aktivity: malování, keramika, plstění, šití, háčkování a pletení. Je autorkou obrázků k Písni o naději a ke své vlastní skladbě Jarní počasí.

Maruška Nemethová je pětiletá umělkyně, která nejraději tvoří podle své vlastní fantazie. Malování ráda kombinuje s poslechem audio pohádek, z nichž získává inspiraci. Při své tvorbě střídá různé techniky od fix přes pastelky a vodovky až po křídy. Jak sama říká: "Maluji ráda vším." Svými díly pak obdarovává členy rodiny, nejčastěji maminku, pro kterou nakreslila obrázky ke skladbě Pramínek.

Kateřina Plecerová je žákyně 6. třídy ZŠ Kuncova. Ráda kreslí a vyrábí z různých materiálů. Nakreslila obrázky ke skladbám Jarní tanec a Zimní nálada a na počítači vytvořila ilustraci k Temnému hradu.

Daniel Plecer je žák 7. třídy ZŠ Kuncova. Zajímá se o počítačový hardware i software. Ve svém volném čase se věnuje 3D grafice, 3D modelingu, střihu a animacím v blenderu. Dan navrhoval obálku a pracoval na přepisu a úpravě not své mamky.

Předmluva
Na podzim roku 2021 vznikl v Praze kytarový soubor, který o několik měsíců později na Magdin návrh přijal jméno Všehokus. Hráli jsme jednak autorské hudební fantazie na naše první koncertní vystoupení, jednak klasické skladby starých mistrů.

Myslím, že je dobré, když hráč alespoň zčásti rozumí motivaci skladatele, proč skladbu napsal právě takto. Na mé první otázky ve stylu "Proč je tady tento akord?" mi hráčky odpovídaly: "Protože to tak skladatel chtěl." - Taková odpověď je zajisté nejlepší a nejvýstižnější, avšak i nad skladateli se vznášejí nějaká pravidla. A tak jsme pokračovali: "Proč jsou tyto dva Carulliho takty úplně stejné? Proč se v Martiniho Gavotě najednou objevuje akord H7? Proč je ve Stamicově Menuetu v několika taktech za sebou malé gé? A kolik těch taktů je?" Po několika měsících hraní a debatování o cizích skladbách dostaly hráčky za úkol napsat svou vlastní skladbu.

"Proč to po nás chcete?" ptaly se šokovaně. "Proč vám nestačí, abychom jenom hrály?!" "Protože ta pravidla, která jsme odhalili," odpověděl jsem, "si nejlépe procvičíte tak, když je samy použijete ve své skladbě." "Takže vám stačí," chtěly vědět, "když napíšeme jenom jednu skladbu?" "No - mně jo," řekl jsem, "ale vám ne."

Hotová díla jsme poté ukázali několika odborníkům: skladateli, koncertnímu kytaristovi, učitelce teorie, hudebnímu redaktorovi a dalším. Jejich vyjádření nás potěšila, a tak jsme se rozhodli, že skladby vydáme. Chtěli jsme, aby u nich byly i obrázky, obě skladatelky tedy přizvaly k výtvarné spolupráci své děti.

Notový zápis jsme upravili dle notografických zvyklostí, ale fonty a nastavení obou notových programů jsme nesjednocovali. Některé skladby zazněly na koncertech ještě před jejich vydáním. Píseň o naději a Pramínek měly svou premiéru 22. dubna 2022 v Kaiserštejnském paláci na koncertě "Skladatelé dětem - děti skladatelům" (audiozáznam, videozáznam). Svou skladbou (s odvážným začátkem v dominantě) pak jako bonusem přispěla i Magda.

Přáli bychom si, aby se vám skladby hráček souboru Všehokus líbily a abyste je rádi hráli.

Pavel Čáp